Chceme mít dítě 1.část

Žal a prázdno, pocítí žena, když přijde o dítě. S psychikou ženy se v této situaci často nikdo nezabývá. Žena se cítí ženou teprve tehdy, když se stane matkou a je ochotna pro to udělat a obětovat cokoli a být čímkoli.

 Potraty a pocit viny

Na rodinných konstelacích se často řeší traumata mezi matkou a nenarozeným dítětem, ať se již jedná o spontánní potrat či umělé přerušení těhotenství. Žena trpí pocity viny i když to neříká nahlas, vnitřně se trápí a často i onemocní. Její žal a selhání se ukládá v prsou, která byla připravena dávat a nyní mají přebytek. Mohou se tak prsa velmi zvětšit, může se vyskytnout mastitida – nezhoubné cysty a útvary nebo dokonce rakovina prsu. Při postavení rodinných konstelací nebo při rozhovoru s Duší nenarozeného dítěte, matka ke svému úžasu často zjistí, že právě dítě, které se nenarodilo, je tím nejšťastnějším ze všech dětí, protože potřebovalo pouze tuto specifickou zkušenost. Ale každé zrození má plán jiný a když se podaří jej splnit  je Duše naplněna. Dušičky nenarozených dětí se pokoušejí dostat k rodičům, které si zvolily a tak pokud se to nepodaří napoprvé, zkoušejí to dále a různými způsoby i v těle adoptovaného dítěte. Jaká úleva při tomto zjištění.

Dětí ze zkumavek, umělé oplodnění, adopce,

            Jindy se jedná o poslední inkarnaci Duše ženy nebo muže a pak vzniká neplodnost. Tuto eventualitu je dobré prověřit v případě, že se chystáme kupříkladu k umělému oplodnění, ať již z vlastních zdrojů, či ze zkumavky nebo i k adopci. Jedinec, kterému se nedaří početí je mnohdy inkarnován se zvláštními úkoly. Je proto velice důležitá duchovní příprava rodičů.

            Snad nejšetrnější předchozí ošetření je potřeba u dětí ze zkumavky. Je zde mnoho záležitostí, které dítě bude ve svém životě cítit jako deficit. Žádný člověk nemůže nahradit genetického otce. Toto je první pravda, se kterou by měla rodina počítat. Je to stejné jako při adopci, kdy jediná genetická matka je ta, která porodila dítě a to je neměnný fakt. Skutečnost, že genetičtí rodiče se nedají suplovat a že rodina nemůže žít ve lži, je základem úspěšného pochopení úkolu náhradního rodičovství. Jedině tak může probíhat život rodiny v lásce a ve štěstí.

            Pokud nedojde k vnitřnímu přijetí genetického otce, prochází takový jedinec životem s vleklými a závažnými problémy s autoritami. První autority nachází v rodině – otčím pak rovněž nemá šanci na přijetí a nakonec to bývá on, kdo z rodiny odchází. Další problémy nastávají ve škole s učiteli, v práci s nadřízenými. Většinou se nelze vyhnout ani problémům nestability v partnerství. A  v závěru  omezená schopnost sebepřijetí. Toto vše je možné třeba i dodatečně ošetřit. .

            Člověk by si měl pořídit dítě v momentě, kdy je jeho nitro naplněno láskou až přetéká a přivábí partnera, jehož srdce rovněž nestrádá. Tento pár pak sdílí lásku, kterou touží dávat dál. To je ten nejvhodnější okamžik plození. A je tudíž nejlepší šance na úspěch.Ano, řeknete si toto je ideální stav, ale co když jsme toto dříve neznali a nadělali spoustu chyb, co teď když už je dítě na světě a my právě zjišťujeme různé problémy buď s jeho výchovou nebo zdravím. V tomto směru nebylo mnoho seriozních informací. O určitých věcech se nemluvilo. Nebyla potom jiná šance než-li vlastní zkušenosti. Dítě je na rodičích závislé a proto je dobré pro obě strany, aby se vědomě připravili na příchod dítěte a to zejména v případech výše uvedených.

            Určitě vás všechny potěší, že nikdy není pozdě natolik, aby se nedalo zlepšit situaci. Díky rodinným konstelacím a podobným technikám lze i dodatečně řešit rodinné a genetické  vazby.

autoři: Marcela Chadžijská a Miroslav Hadaš